Bajka o lovu kandidátů

Představme si aktuální situaci na trhu práce jako rybník. Loví tady dravé ryby – zaměstnavatelé. Aktivně se tady pohybuje několik malých rybiček, které se chtějí nechat ulovit – lidí, kteří aktivně hledají práci. A za těmi se dravé ryby honí… Jenže –  dravců je mnohem víc než rybiček a boj o potravu je náročný a vysilující.

V rybníce se děje ještě něco jiného

Jenže v rybníce žijí ještě i jiné ryby…. Ty se válí na dně v bahně. Je jich mnohonásobně víc než těch, které plavou mezi dravci a hledají, kdo by je ulovil…. Nehoní se za ničím, jsou spokojené tam, kde jsou. Na první pohled…. Ve skutečnosti skoro polovina z nich spokojená není… „Necítím se tady moc dobře“, říkají si. „Jenže už to tady znám, mám svý jistý… Co když jinde by to bylo úplně stejný, jako tady? Nebo dokonce horší?“

Sem tam napadne některou z chytřejších dravých ryb opustit ten boj pod hladinou a podívat se dolů, ke dnu. Dravec najednou vidí ty spousty ryb, které skoro nikdo neloví! A začne přemýšlet, co by mohl udělat pro to, aby se některá z nich zvedla ze dna a on ji mohl ulovit…. Když tu zaslechne ten tichý rozhovor: „…. ale co když je to jinde stejný, jako tady…?“ A už ví, jak na to…

Pomalu připlouvá blíž a začne vyprávět rybám u dna, jak je to krásné jinde, blíž k hladině. Jak je tam teplo a sluníčko, mnohem víc potravy… Některé ryby to nezajímá, jsou tam kde jsou rády. Ale jiné poslouchají a začínají přemýšlet – co kdyby to jinde mohlo být lepší?

Chytrý dravec se vrací opakovaně znovu a znovu, vypráví rybám v bahně příběhy o životě pod hladinou. A některé ryby začnou dravci věřit. A rozhodnou se, že se ode dna odlepí a odplují k hladině. Ale jen a právě s touhle dravou rybou, protože jen s ní jim bude líp.

Konec bajky.

Naštěstí ti, kdo se zaposlouchají do příběhů zaměstnavatelů, ztotožní se s nimi a rozhodnou se opustit „jistotu“ svého stávajícího zaměstnání, nebudou sežráni…

Jinak bajka plně odpovídá aktuální situaci na trhu práce.

Pro ty kdo nevěří na pohádky, několik čísel:

Podle údajů Úřadu práce je ve současné době u nás kolem 300.000 nezaměstnaných a asi 200.000 pracovních nabídek… (ve skutečnosti budou obě čísla o něco vyšší).

Podle průzkumů LMC je 39% lidí, kteří pracují, ve své práci nespokojených. To je asi 1,7 milionů lidí!!! Jen 14% z nich nedonutí ke změně nic. A CO TEN ZBYTEK? Většina změnu zvažuje, 12% se do hledání už intenzivně pustilo. Skoro milion lidí je v pohybu. A ty už stojí za to oslovit, nebo ne?

Jenže, tito lidé nejsou zaměstnavateli oslovováni, i když ti si to často myslí. Nenacházejí nic, co by je zvedlo ze židle, co by je motivovalo ke změně. Nedostanou se k nim žádné informace o tom, že by se jinde mohli cítit líp, že by to jinde mohlo být pro ně lepší.

Všude jen samé HLEDÁME-POŽADUJEME-NABÍZÍME.

Nikde žádné informace o misi a vizi firmy, o její kultuře, o lidech, kteří zde pracují, o smyslu nové práce…. Nic, s čím by se mohl člověk ztotožnit, co by mu to nelehké rozhodnutí, kterým změna práce je, ulehčilo. Nic, čím by firma tyhle lidi přitahovala…..

Doporučení: Podívejte se na to, jaké kandidáty a jak oslovujete. Co se dozví z vašeho inzerátu? Mají šanci se o vaší firmě něco dozvědět i jinde a jinak? A co o vás dozvídají? Jaké příběhy jim vyprávíte…? Čím je motivujte ke změně práce a k tomu, aby šli pracovat právě k vám?

Jana Bártíková
Chief konzultant a lektor